Ženet
aneb Utopickej ekzém
Anotace
“Proč nad ní plakat? Stačila chvilka, aby můj duch nahradil tyto obvyklé známky něhy jakýmkoli jiným gestem, které bych nadal týmž významem, jaký mají polibky, slzy nebo květiny. Spokojil bych se tím, že bych na ni z přemíry lásky slintal. Slintal bych jí do vlasů nebo zvracel do dlaní. Přesto bych tu zlodějku, která je mou matkou, zbožňoval.”
Takto si představoval Jean Genet, že by se zachoval vůči matce, kterou toužil potkat v ulicích Paříže. Odložila ho hned po porodu, otec neznámý. Toto rané zranění se bolestně zapsalo do jeho duše. Genetovy texty nám slouží jako kontejner pro naše vlastní hledání „matky“. Variace textů z her Služky, Splendid’s a Balkón. Iluze je ve světě Geneta skutečnější než skutečnost. Naplnění a seberealizace jsou možné právě jen v iluzi, která je jediná správná a životadárná. Skutečnost je peklo, nelze do ní patřit. S tím souvisí i princip travestie, která umožňuje totální proměnu, tentokrát v podání tří herců. Genet rozvíjí paradoxní pravdu masek: lidé si nasazují masky, aby se demaskovali.
Recenze
“Drama J. Geneta Služky se stalo hlavním východiskem scénáře, do něhož M. König promítl i další (nejen autorovy) texty. Půdorys původního dramatu se tak rozšířil o osobní témata, která Genet ve vlastním životě řešil a která se otiskla i v jeho tvorbě. Název inscenace je nápaditou slovní hříčkou, variace příjmení nastiňuje i jeden z klíčových motivů. Je zábavné zblízka sledovat skvělou práci tří herců, pohrávajících si s významy a přecházení převážně do ženských rolí. Nezvyklé a funkční scénické řešení.”
Pavel Širmer, i-divadlo.cz (24. 5. 2022)
Délka představení
60 minut bez přestávky
Upozornění
přístupné divákům starším 15 let
Premiéra
27. 11. 2021
Derniéra
31. 5. 2024
Ke stažení
Ženet
aneb Utopickej ekzém
Anotace
“Proč nad ní plakat? Stačila chvilka, aby můj duch nahradil tyto obvyklé známky něhy jakýmkoli jiným gestem, které bych nadal týmž významem, jaký mají polibky, slzy nebo květiny. Spokojil bych se tím, že bych na ni z přemíry lásky slintal. Slintal bych jí do vlasů nebo zvracel do dlaní. Přesto bych tu zlodějku, která je mou matkou, zbožňoval.”
Takto si představoval Jean Genet, že by se zachoval vůči matce, kterou toužil potkat v ulicích Paříže. Odložila ho hned po porodu, otec neznámý. Toto rané zranění se bolestně zapsalo do jeho duše. Genetovy texty nám slouží jako kontejner pro naše vlastní hledání „matky“. Variace textů z her Služky, Splendid’s a Balkón. Iluze je ve světě Geneta skutečnější než skutečnost. Naplnění a seberealizace jsou možné právě jen v iluzi, která je jediná správná a životadárná. Skutečnost je peklo, nelze do ní patřit. S tím souvisí i princip travestie, která umožňuje totální proměnu, tentokrát v podání tří herců. Genet rozvíjí paradoxní pravdu masek: lidé si nasazují masky, aby se demaskovali.
Recenze
“Drama J. Geneta Služky se stalo hlavním východiskem scénáře, do něhož M. König promítl i další (nejen autorovy) texty. Půdorys původního dramatu se tak rozšířil o osobní témata, která Genet ve vlastním životě řešil a která se otiskla i v jeho tvorbě. Název inscenace je nápaditou slovní hříčkou, variace příjmení nastiňuje i jeden z klíčových motivů. Je zábavné zblízka sledovat skvělou práci tří herců, pohrávajících si s významy a přecházení převážně do ženských rolí. Nezvyklé a funkční scénické řešení.”
Pavel Širmer, i-divadlo.cz (24. 5. 2022)
Délka představení
60 minut bez přestávky
Upozornění
přístupné divákům starším 15 let
Premiéra
27. 11. 2021
Derniéra
31. 5. 2024